Dne 28. září se v ostravských Vítkovicích konalo mistrovství České republiky družstev dorostenců. Po velkém úspěchu z předchozího stupně soutěže (MČ), kde jsme obsadili 3. místo, jsme si věřili, že uspějeme i na celorepublikovém klání. Náš cíl byl získat bronzovou medaili, a tomu jsme uzpůsobili i strategii. Doplnili jsme náš tým dorostenců o nejlepší starší žáky z našeho oddílu, abychom vyrazili do Vítkovic v největší možné síle.
První disciplíny se nám opravdu vydařily. Petr Lank opět vyhrál soutěž v kladivu a ukázal, že je skutečně vyspělým závodníkem. Jeho kolega Petr Hochman si vedl ze začátku soutěže velmi rozpačitě, byla na něm patrná tréma z velkého závodu a i touha předvést co nejlepší výsledek. Naštěstí jeho jediný platný pokus v první sérii stačil na postup mezi nejlepších 8, kde se dokázal ještě zlepšit. Celkově skončil 7. Další disciplínou v pořadí byla chůze na 3 km. Drobným sítem rozhodčích proklouzli do cíle pouze 4 závodníci, mezi nimi na 3. místě, bez jediného terčíku, náš Radim Kuc.
Naše tradiční opora ve sprinterských disciplínách se ukázala i tentokrát. Tom Radostný a Kryštof Jelínek postoupili do finále A, kde nakonec obsadili 2. a 4. příčku, David Čechtický postoupil do finále B, kde ho bohužel po 40 metrech závodu postihlo svalové zranění. Jeho touha po bodech byla ale taková, že doklopýtal závod na celkovém 10. místě a získal pro nás alespoň 1 bod. Bohužel jsme s ním nemohli dále počítat do štafet a na 200 m. To byla velká rána, neboť jsme tušili, že půjde o každý bod. Nicméně Michal Ševčík a Kryštof Jelínek následně vylepšili svá osobní maxima. Michal běžel 400 m za 50,44 a Kryštof 300 m překážek za 39,60.
Pak, bohužel pro nás, nastala smutnější část technických disciplin, ve kterých jsme se nedokázali příliš prosadit. Přesto Ondřej Beníček obsadil pěkné 8. místo ve skoku do dálky a Martin Prchal dělené 5. místo ve skoku o tyči. Jirka Kováč na body v trojskoku nedosáhl, ale zlepšil si své osobní maximum. Martin Sedlmayer se nepopasoval s nervozitou ve skoku vysokém, nepřekonal základní výšku, vynahradil si to však v bězích.
Na dlouhých tratích jsme opět vystrčili drápy. David Šlapák suverénně vyhrál běh na 1500 m a Pavel Schejbal doběhl pátý. Eda Fojtíček doběhl 2000 m překážek na skvělém 5. místě a na 3000 m Martin Marini vybojoval 2. místo. Náš nový objev Vojtěch Sázavský doběhl 9.
Soutěž se nebezpečně srovnala, a nám chyběl po štafetách na 4x100 m, ve kterých jsme obsadili 4. a 8. místo, 1 bod k vysněnému bronzu. Na dlouhé štafety jsme si velmi věřili, zapojilo se do nich 16 závodníků z 23. Nejvíce jsme věřili naší štafetě A, která dle papírových předpokladů měla skončit na prvním nebo druhém místě. Už, už jsme začali bronz cítit, když přišla pohroma. Na 3. úseku Ondřej Beníček, zápolil na posledních 50 metrech své trati o výhodnější předávací pozici se závodníkem Kladna, ten mu překřížil dráhu, Ondřej zakopl o jeho holeně a svalil se k zemi. Bolestivý výraz ve tváři byl viditelný na velkou dálku. Náš závodník se nezvedal. Michal Ševčík, čekající na předávku na 4. úseku, nevěřil svým očím. Nemohl pro kamaráda dojít, abychom nebyli diskvalifikováni. Ondřej se zvedl a s velkou bolestí doklopýtal k předávacímu území, kde se po předání kolíku svalil do trávy a byl k němu povolán zdravotník. Michal se ještě pokoušel startovní pole dohnat, ale to by byl už nadlidský výkon. Naše A štafeta byla bez bodu a nám došlo, že jsme přišli o bronzovou medaili, neboť své příležitosti se chopila Dukla a Vítkovice, a my jsme tak velmi zklamaní skončili na 5. místě.
Kdyby nám někdo před sezónou řekl, že budeme na mistrovství republiky znovu 5., řekl bych, že by to byl ohromný úspěch, ze kterého musíme mít radost. Když už jsme však byli takový kousek od medaile, zastínilo nám radost z výsledku, že jsme mohli být lepší.
Kompletní výsledky jsou k dispozici na webu atletiky.
Matěj Chvála
