Ahoj,
Všechny zdravím letos naposled. Finále v Opavě trošku podivnou sezonu definitivně ukončilo. Počasí na atletickou rozlučku bylo příjemně a někdo zakončil sezonu i osobákem. Ale vezmu to chronologicky a jak jsem minule slíbil, stručně se vrátím k pražskému semifinále.
V oslabené sestavě jsme tušili, že postoupit nebude úplně jednoduché, protože chyběli hlavně „opory“ v běžeckých disciplínách (Honza Málek, David Šlapák, Pavel Schejbal, …). A po přihláškách se to jen potvrdilo. Sice jsme měli přihlášeno 16 závodníků, ale u řady startů jsme věděli, že zřejmě budou škrtnuty řídícím soutěže. Na druhou stranu body by z těch škrtnutých startů nebyly. V zimě a trvalém dešti (naštěstí se intenzita po poledni snížila) byla zrušena tyč a výkony byly celkem pochopitelně daleko od letošních SB. Příliš nenahrával ani časák, někteří měli i tři discipliny najednou. Nejvíce to bylo znát na výšce, která se kryla s překážkami, a tak Dan s Kubou ze sektoru odešli v době, kdy se zvyšování dostalo na „jejich“ výšky. Ještě k tomu se starty na překách nějak zdržely a po návratu to už bylo poměrně vysoko (naštěstí to ale velkou bodovou ztrátu neznamenalo). Moc se nedařilo i na našich tradičně silných disciplinách (sprinty, dálka), a tak jsem v postup po cca třetině závodu moc nevěřil. Ale ostatní družstva na tom byla podobně a nakonec jsme byly „nejlepší ze slabých“ – první čtyři družstva byla jasně odskočená a posbírala téměř všechny body. Tím pádem nám stačilo na postup i to „málo“, ale je třeba poznamenat, že naprosto zaslouženě. I přes znatelnou únavu (ze zimy i dlouhé sezony) a komentáře typu „do Opavy už ne“ na tribuně se při vlastním závodění všichni snažili odevzdat maximum a nikdo to nevzdal předem. Závěrečné štafety jen náš postup potvrdily, když po výpadku áčka solidně zaběhla B štafeta a tak body na naše konto nechyběly. A navíc naši potencionální soupeři v boji o postup štafetu ani nesložily.
Takže konečné pořadí M – Čech bylo následující:
1. TJ Dukla Praha 199 8. TJ Sokol Hradec Králové 45
2. Hvězda Pardubice z.s. 191 9. USK Provod Ústí n.L. 35
3. AK ŠKODA Plzeň 153 10. TJ Sokol Kolín 15
4. ASK Slavia Praha 141,5 11. AC Pardubice 12
5. AC Slovan Liberec, z.s. 86 12. A. C. TEPO Kladno 7,5
6. T. J. Sokol České Budějovice 58 13. AC Domažlice z.s. 2
7. PSK Olymp Praha, z.s. 50
Pokud se podíváme na oddíly, které skončily za námi, tak je vidět, že postup můžeme opravdu považovat za úspěch bez ohledu na to, že i jiným klubům mohli chybět někteří závodníci. Ukazuje to možná i na to, že celá řada klubů jde cestou dohod o hostování a soustředí se na složení silného celku v jedné nebo dvou kategoriích tak jako my. Ve statistice níže opět najdete své výkony (společná tabulka i s Finale v Opavě), samozřejmě se někomu dařilo více a někomu méně, ale jak už jsem napsal výše – postup byl kolektivním úspěchem a o tom svědčí i to, že ačkoliv už před dlouhou štafetou byl postup jasný, tak běžely obě štafety i v zimě a dešti. Před finále jsme jen doufali, že snad nikdo z té zimy neonemocní a budou už závodit i v Praze chybějící. Dokonce i předpověď počasí byla výrazně optimističtější a tak při vědomí, že se může poměr sil jiným rozložením na disciplínách změnit jsme nevzdávali šanci na nějaké solidní umístění.
Bohužel se to tak úplně nepovedlo a nakonec odjelo jen 13 statečných – mrzela především absence „jistých bodů“ díky nemoci nebo karanténě (Petr Lank, Dan Petrželka, David Šlapák). K tomu se přidaly absence z jiných důvodů (viz. tabulka) a za týden se nám vrátil z karantény jen Honza Málek (ostatní se neuzdravili nebo do karantény spadli). Takže výsledkem bylo, že jsme měli problém sestavit jednu dlouhou štafetu. Na druhou stranu se třeba Ondra a Timothy rozhodli přihlásit na steepla, kde jsme předpokládali „volné“ body. Bohužel i tady bylo nakonec 18 lidí a v podstatě jedinou disciplínou, kde nebylo nabito byla tyč (bohužel oba naši tyčaři neodjeli). A neodpustím si ještě jednu kritickou poznámku k organizační přípravě závodu. Vzhledem k tomu, že se finale konalo již týden po SF (navíc se svátkem v pondělí), tak jsem potřeboval rychle vědět kdo odjede, aby bylo možné zajistit ubytování (špatně se někomu telefonuje s požadavkem, že chci ubytování a nevím pro kolik lidí ☹). A ani po třech emailech jsem od některých neměl reakci. Přitom z mého pohledu to již lépe zajistit nešlo - spali jsme v podstatě na stadionu a na stejném místě byla zajištěna i večeře a snídaně. Někteří se omluvili až po objednání a potvrzení počtu ubytovaných a stravy (možná by nebylo od věci po nich požadovat příp. storno). To se samozřejmě netýká těch, komu na poslední chvíli účast překazil covid – ostatně nakonec i na ubytovně byly v tomto vstřícní a budou nám počítat jen skutečný počet noclehů, ale objednané jídlo asi zaplatíme. To jen pro představu, že zajištění Vašeho závodění také stojí nějaké úsilí.
Ale teď už to lepší – sobotní finále M-ČR. Počasí bylo celkem příznivé – celkem teplo, slunečno, jen foukal poměrně silný a nárazový vítr a ještě se točil (nepříjemné to bylo hlavně na dálce a ve sprintech byl převážně proti). A protože v Opavě to bylo vyvrcholení celé soutěže družstev (taky to mám nejčerstvěji v paměti), tak si dovolím trošku obsáhlejší komentář Vašeho závodění než obvykle (ale zas né tak moc 😊). Abych na nic nezapomněl, vezmu to po disciplínách:
Sprinty:
Kryštof na 100 předvedl stabilní podzimní výkony, s přehledem postoupil do áčka a tady už tolik nevyšel start a malinko došlo na konci, ale stačilo to na 8 bodů. Tom překvapil v rozběhu a v protivětru to až do 90 m vypadalo na áčko – nakonec v osobáku byl o 0,03 třetí a šel do béčka. I tady to vypadalo dost podobně – holt to chce na příště ještě něco doběhat. Na 200 m už na Kryštofovi byla dlouhá sezona hodně znát a Kubu po výšce bolavé tříslo na start nepustilo. Na 400 jsme nakonec nikoho neměli (Kuba Faistauer se ve čtvrtek omluvil).
Překy:
Na krátkých se více dařilo Danovi, i když přiběhl z výšky bez nějakého super rozcvičení. Vyhrál třetí rozběh a celkově plichtil na třetím místě. Kuba se již po zranění do formy úplně nedostal, ale pořád to byl solidní výkon a 3 bodíky. Na dlouhých už to bylo trochu horší a nepodařilo se ani pokořit minutovou hranici, když nevycházel rytmus na začátku a pak už se to rozběhnout nepodařilo. Lépe na tom byl Oskar, ale v nabité konkurenci to stačilo jen na 9. místo.
Běhy:
Na 800 a 1500 to byly opravdu taktické závody – nikdo nechtěl na začátku udávat tempo a šlo se vždy na finiš. Na půlce na to první běh doplatil, když se kluci nepoučili z předcházejícího závodu holek (kde do 500m „klusající“ Bára Malíková prohrála s vítězkou druhého běhu) a také klusali první kolo, Výsledkem bylo, že druhý běh to pochopil a z „lepšího“ prvého běhu bodovali jen první tři a mezi ty se v úprku na konci Honza nevešel. Na delší trati už si kluci dali větší pozor (ostatně běžel se jen jeden běh) a při pomalém tempu ve strkanicích čekali na dlouhý finiš, ale rychlost prvních tří v konci byla nad jejich síly (oni to také nebyli žádná béčka – konkurence byla skoro jako na jednotlivcích) a nakonec doběhli setinu od sebe a přidali týmu 13 bodů. Na 5000 to pro kluky byla premiéra a už od začátku bylo tempo pro ně rychlé. Kuba Stádník nakonec nedoběhl (asi ještě nebyl úplně zdravý), ale Kuba Peterka si vytvořil osobák jen místo od bodu (ale poměrně daleko časově). Velkým překvapením bylo 18 přihlášených na steepla - čekali jsme, že řada z nich to bude jen zkoušet, ale většina z nich to opravdu uměla. Tady určitě musím ocenit odvahu Timothyho, který si sám o start na překách řekl s motivací týmu pomoci. A nic na tom nemění, že jeho výkon na body nakonec nestačil (je to opravdu poprvé co si z historie pamatuji, že na steeplu byla na družstvech tak vysoká účast i úroveň výkonů).
Skoky:
Dálku ovlivňoval vítr a na začátku se moc neskákalo. Takže jsem věřil, že Tomášových 632 skočených před odchodem na rozběh 100 už bude stačit na finále. Bohužel se ve třetích pokusech kluci chytili a nakonec 2 cm chyběly – škoda, nebylo to špatné skákání a po osobáku na 100 by možná ještě ve finále něco skočil. Na trojskoku už to bylo horší – možná trošku chyběli síly nebo lepší technické zvládnutí. Jiného horizontálního skokana jsme při nemoci Dana Petrželky neměli a ten chyběl i na tyči stejně jako Šimon, který místo skákání někde slavil (tady by to asi na nějaké body bylo – základ dalo jen 8 kluků). Na výšce všichni kluci dali 180 (pro Honzu to byl osobák i když moc hezké skákání to nebylo – je tu velká rezerva). Pak šel Dan na překy a po návratu už byl trošku rozhozený, ale moc na těch 185 nechybělo (rozhodčí byli hodně benevolentní, když počkali se zvyšováním). Kuba skákal jako vždy, skoky trošku nevyrovnané – bohužel na 196 už se nepodařilo zopakovat některé dobré pokusy z nižších výšek (tam to asi u dvou pokusů vypadalo i na 2 m), ale 4.místo a sedm bodů bylo v podstatě podle předpokladů.
Vrhy:
Naše tradiční slabina se tu naplno projevila – 0 bodů. Při absenci Petra Lanka (karanténa) jsme ale ani žádné body při úrovni vrhačských disciplin neočekávali. Tím spíš, že kladivo a disk jsme ani neobsadili, na kouli by si Honza na bodík musel osobák vylepšit skoro o metr. Na oštěpu jsme sice měli tři kluky, ale všichni to měli jako doplněk. V podstatě nejlépe se dařilo Danovi, který sem přiběhl z výšky a bez rozcvičení (přišel i o první pokus) si v třetím kole hodil osobák – k bodíku to ale bylo ještě něco málo přes 3 m. Oskar hodil svůj standard, ale v podstatě to moc neumí a dost se okrádal, když odhazoval daleko od čáry. Vůbec se nedařilo Honzovi, technicky dost špatné pokusy mu asi dala najevo i jeho záda. Ale stejně jako u Oskara tu potencionál je podle mne i na 50 m.
Štafety:
Jako obvykle jsme přihlásili po dvou štafetách. Ale díky řadě absencí (viz. výše) jsme měli problém sestavit alespoň po jedné štafetě. Na 4 x 100 chtěli kluci napotřetí konečně prolomit smůlu po „nezdařených“ pokusech. Dokonce ještě v pátek se před odjezdem domluvili na další zkoušce předávky. Bohužel po výšce Kubu tříslo do štafety nepustilo a tím pádem jsme definitivně odepsali i B štafetu. Nakonec zaskočil na druhém úseku Dan a štafeta předvedla celkem solidní výkon (i když ze tří předávek byla dobrá pouze ta první mezi Tomem a Danem).
Dlouhou štafetu nakonec také zachránil Dan (tady bych mu asi udělil cenu nejužitečnějšího člena družstva), když kluci po dlouhém finiši pomalu rozběhnuté patnáctistovky se nějak v hlavě nemohli přesvědčit, že by tu čtvrtku ještě dali docela rychle. A tak v oficiálních výsledcích je sestava ještě s Ondrou, protože když řekl, že nepoběží již bylo po nahlášení sestavy štafet a Dan šel běžet na poslední chvíli. Jinak bychom ve výsledcích měli DNS. Ne že by to nějak ovlivnilo celkový výsledek, ale všichni toho už měli na konci sezony dost. A ani v posledním startu se na to kluci nevykašlali a bojovali (úseky byly asi na hranici svých současných možností – snad jen na Kubovi již únava byla dost znát. Kuriozitou tady byl ulitý start a tím pádem diskvalifikace štafety Pardubic, které bojovaly o medaili.
Celkové pořadí M – ČR družstev juniorů bylo tedy následující:
1. VSK Univerzita Brno 202,50 5. TJ Sokol Opava 114,00
2. AK ŠKODA Plzeň 170,00 6. ASK Slavia Praha 104,33
3. TJ Dukla Praha 163,50 7. Atletický klub Zlín, z.s. 98,50
4. Hvězda Pardubice z.s. 151,00 8. AC Slovan Liberec, z.s. 52,16
Následuje statistika Vašich výkonů v obou nadstavbových stupních soutěže. Tabulka je sice srovnána podle počtu získaných bodů, ale je pochopitelné, že to není žádné objektivní kritérium hodnocení Vaší výkonnosti. Pokud už bychom to měli nějak vnímat, tak jako pořadí užitečnosti pro družstvo. Ale i tady to pokulhává, protože samozřejmě někdo svou neúčast na některém z těchto závodů ovlivnit nemohl. Takže jsem to takhle srovnal spíše ze zvyku 😊.
To je pro letošek vše, děkuji Vám i Vašim trenérům za spolupráci, děkuji všem za předvedené výkony v kterémkoliv kole celé soutěže. Někteří budou v této kategorii i v příštím roce, a tak bychom se společně opět mohli pokusit výsledek družstva minimálně zopakovat. Teď již jen přeji zasloužený odpočinek po náročné sezoně a do přípravy hodně zdraví a elánu a následující halu i další rok bez koronavirových omezení.
Petr Jeřábek a Matěj Chvála
vedoucí družstva
